Hořká slina letošní Filmovky

Mám rád tu nekonečnou rozmanitost akcí u nás na Slovácku. Ať už jde o tradice, folklor nebo různorodé festivaly, kterým vévodí dnes již legendární Letní filmová škola Uherské Hradiště .
Osud akcí u nás na Slovácku i není lhostejný ani teď, kdy mají všichni pořadatelé těžkou hlavu z toho, jak se vyrovnat s epidemiologickými opatřeními a nařízeními v souvislosti s pandemií COVID-19. Byl jsem proto rád, že jsem jako slovácký senátor dostal od ředitelky Krajské hygienické správy Zlínského kraje oficiální pozvání k pracovnímu setkání na uherskohradišťskou radnici, kde se v pondělí měla projednat opatření, související s blížící se Letní filmovou školou a dalšími akcemi.
Na jednání jsem si rád udělal čas, připravil jsem si konkrétní podklady včetně detailního plánu opatření, která bychom v případě příznivé situace byli schopni realizovat v rámci Putování Vinohradskou ulicí. Především jsem byl připraven tvrdošíjně bojovat za rozumné kompromisy, zdravý rozum a také všechny živnostníky, pro které jsou kulturní a společenské akce klíčovými pro jejich vlastní podnikatelskou existenci.
Byl jsem však velmi překvapen, když se představitelé Letní filmové školy odmítli tohoto jednání zúčastnit v okamžiku, když zjistili, že se ho budu účastnit také já. A když jsem na své účasti trval nejen s ohledem na oficiální pozvání od hygieniků, ale také proto, že jsem přesvědčen o tom, že bych jako senátor mohl a měl být v podobných situacích nápomocen radou, zkušenostmi i např. vyjednáváním se státními orgány, tak Radana Korená (ředitelka festivalu) a Michal Surma (ředitel festivalové produkce) demonstrativně z jednání odešli. Proč, to jsem vůbec nepochopil. Jednání s hygieniky totiž mělo být především o Filmovce.
Šel jsem na jednání s tím, že svým hlasem pomůžu nejen festivalu Letní filmová škola, ale také blížícím se hodům, burčákové sezóně a dalším akcím. Nakonec jsem si připadal, že jsem byl de facto sám, kdo na jednání nejvíce bojoval jak za samotnou Filmovku, tak za další akce na Slovácku.
Na rozdíl od úředníků, policistů i hygieniků, jejichž opatrný přístup chápu, jsem burcoval za nalezení rozumných kompromisů, které nezruší letité tradice a neuvrhnou nás všechny do společenské i kulturní izolace. V případě Letní filmové školy to nakonec dopadlo tak, že si hygienici vzali do čtvrtka čas na k tomu, aby posoudili předložený hygienicko-epidemický plán. Poté se budou schopni vyjádřit k letošnímu ročníku filmového festivalu v Uherském Hradišti.
Jsem sice už šest let v politice, ale stále mne dokáží některé věci překvapit. Máme přece všichni společný cíl - v tomto případě chceme pro Slovácko uhájit akce, které k našemu regionu neodmyslitelně patří. Proto bychom měli všichni kopat za jeden tým a ne provádět nepochopitelná ješitná či populistická gesta.
Netrápí mne, co řekneme médiím a jak to bude vypadat před veřejností. Vždy říkám jen to, co si myslím a dělám to, co pokládám za správné pro náš region a jeho obyvatele. Možná to má někdo nastaveno opačně. Tak už to ale v politice chodí a mrzí mne, že se tyto móresy tak intenzivně dostávají i k nám do Uherského Hradiště.
Bez ohledu na výše uvedené jsem rád, že pořadatelé Filmovky před novináři i veřejností hýří optimismem a oznamují, že festival letos bude. To byl přeci (nebo alespoň předpokládám, že by měl být) náš společný cíl a cíl všech fandů tohoto festivalu, kterému upřímně přeji, ať se také letos vydaří.

Ivo Valenta, slovácký senátor